Historie, umístění a stav 

Horní Ves, dnes městská část Chomutova, náležela v minulosti k panství Červeného hrádku. V rámci politického okresu Chomutov byla do roku 1928 obcí samostatnou. Dne 1. 8. 1928 byla připojena k Chomutovu.

Hřbitov v Horní Vsi, v současné ulici Elišky Krásnohorské, byl založen roku 1873, protože původní hornoveský hřbitov u kostela sv. Barbory v dnešní ulici Lipské již pohřebním účelům nevyhovoval. Nový hřbitov na ploše ve tvaru pětiúhelníku má dvě brány, východoseverovýchodní vstupní je kovaná, severozápadní je dřevěná, očividně užívána jen málokdy a pouze k provozním účelům správy hřbitovů.

Hřbitov je umístěn přibližně 470 m západně od kostela sv. Barbory v Horní vsi (měřeno od vstupní brány ke kostelu) a byl zbudován při tehdejší původní stezce přes Krušné hory do Saska, při spojovací cestě na trase Chomutov, Horní ves, Černý vrch se sedlem Hradiště, Strážky a Křimov.

Hřbitov lze dělit pomyslně na dvě části vymezené dělící páteřní zdí: část jihovýchodní a část severozápadní. Základní, původní vnitřní řady hrobů jsou orientovány zhruba ve směru severovýchod-jihozápad, anebo jsou umístěny u obvodních zdí a oboustranně při vnitřní páteřní zdi. Nové hroby bud’ základní linie sledují, anebo jsou jejich řady umístěny napříč vůči základním liniím. Složitější situace je na paloučku dětských rovů v historické části hřbitova, avšak jakoby chaotické uspořádání hrobových míst je jen zdánlivé. Nepatrně viditelné hrůbky mezi stojícími pomníčky totiž dosvědčují, že řazení a umisťování dětských hrobů mělo kdysi řád.

Dětské hroby jsou bohužel zároveň jedním z výrazných dokladů mizivé starostlivosti o staré hroby a pomníky na hřbitově v Horní Vsi. Péče o tuto část hřbitova je omezena pouze na seče trávy a úklid listí, v travnatém porostu mezi stromy lze jen tušit, kde byl u vytyčeného dětského hřbitova původní chodník.

Nejinak jsou na tom i jiné pasáže historické části hřbitova, zejména v přední, jihovýchodní části, vlevo od hlavní brány. Zároveň lze na celé ploše historické části hřbitova spatřit, že některé náhrobky jsou skryty v zeleni, například v břečťanu nebo v nezastřižených jehličnanech, proto byl často při průzkumu nutný zásah do vegetace, aby bylo vůbec možno zjistit, zda má hrob náhrobek se jmény pochovaných.

Srovnání současného stavu hřbitova (v říjnu 2017) a stavu při terénním průzkumu na jaře a v létě roku 2014 bohužel nevyznívá kladně, neboť poškozených hrobů a náhrobků přibylo, nebo se jejich stav zhoršil.

Některá dosud patrná hrobová místa již ani nejsou zakreslena v stávající provozní mapě správy hřbitova.

Mnohé hroby jsou propadlé, občas plné vody, náhrobky jsou povaleny, anebo přímo chybějí. Písmo, štuky, grafická díla na náhrobcích jsou v mnoha případech setřené, vylámané, rozbité. Některé nápisy, ač vcelku zachované, jsou vlivem klimatických podmínek a absence údržby stěží čitelné. u hřbitovních zdí lze sice lokalizovat hrobová místa, ale u řady z nich chybějí náhrobky, ty jsou ze stěn strhány, mnohdy viditelně úmyslně poškozeny. Kriticky se ke stavu náhrobků a hrobů v historické části hornoveského hřbitova stavějí i plátci hrobových míst v části novodobé. Ovšem mnozí, jak vyplynulo z náhodných rozhovorů, nevolají po renovaci, nýbrž po úplném odstranění zničených hrobů.

Příznivě vyznívá skutečnost, že při průzkumu nebylo doloženo, že by v období 2014-2017 byl některý ze starých hornoveských hrobů nahrazen hrobem novým.

Významným památníkem, který s hřbitovem přímo sousedí, je sousoší Sejmutí z kříže. Stojí před vstupní bránou, ale za součást pietního místa je považováno již 40 let, a proto je i uvedeno v této zprávě. Původně stálo na Vinohradském vrchu v Mostecké ulici poblíž gymnázia, naproti kapličce (z roku 1692), která zůstala dodnes zachována. Sousoší vzniklo v roce 1725 v místech švédského vojenského tábora na paměť hrůz třicetileté války, stejně jako kaplička. Překážet začalo v 70. letech 20. století, ve prospěch rozšíření Mostecké ulice bylo proto v roce 1977 přemístěno k hornoveskému hřbitovu. Sousoší pravděpodobně pochází z dílny černovických kamenických mistrů z první třetiny osmnáctého století.

Zdroj: Michal Bečvář, Hugo Sedláček: Zahrada zelená
Vydalo Oblastní muzeum v Chomutově, p. o., 
Palackého 86, 430 01 Chomutov, v roce 2017. 
Grafická úprava, tisk a vazba: TRIFOR Studio 
ISBN: 978-80-87898-16-1

Současný stav podle dokumentace pořízené v r. 2020 v zásadních rysech odpovídá výše uvedenému popisu, který však nezachytil zásadní specifikum hřbitova v Horní Vsi. Tím je vysoký podíl pohřbených osob, jejichž profese byla spjata s faktem, že Chomutov byl významným železničním uzlem tří privátních železničních společností (Buštěhradská, Duchcovsko-podmokelská, Ústecko-teplická) a železničními opravnami. Počet  hrobů zaměstnanců železnic a jejich rodinných příslušníků charakterizuje  hřbitov jako zcela ojedinělý hřbitov železničářský.    
Při práci s dokumentací je třeba vycházet z toho, že jde o dokumentaci hrobových míst (hrobů). 

Aktuální plán se zaměřením hřbitova a čísla hrobů není k dispozici. K dokumentaci byl poskytnut plánek ze zaměření území pro projekt Rozšíření kapacit z r.  2006 v měřítku 1:250 (1:200) s několika číselnými řadami hrobů. Dokumentace uvádí tato čísla v údaji sloupce Čísla TS. Pro potřeby dokumentace byly číselné řady seskupeny do sekcí A-M. Hrob je identifikovatelný číslem sekce a hrobu, např. B 14. V některých sekcích je číselná řada neúplná. V dětské části sekce J jsou v zaměření uvedena čísla pouze některých hrobů, číselnou řadu však lze s jistou mírou nepřesnosti orientačně dopočítat.

Osoby pohřbené v jednom hrobě a doložené alespoň torzem jména na náhrobku jsou uvedeny pod jedním číslem hrobu, avšak jednotlivě na samostatném řádku v oddílu Základní data. Údaje o stavu hrobu jsou uvedeny v oddílu Společné vlastnosti hrobu a opakují se při otevření řádku každé pohřbené osoby, stejně jako fotodokumentace hrobu. Podrobnější údaje otevřete kliknutím na ikonu   ve sloupci Podrobnosti.

KRITÉRIA HODNOCENÍ STAVU HROBU

1. Stav hrobového místa
a. opuštěné, udržované
b. prázdné, bezejmenný hrob, užívaný
c. hrob starý, nový na starém, původní desky odstraněny nebo zachovány, hrob nový, pamětní místo

2. Stav náhrobku
a. popsat charakter, styl a tvarosloví základního typu
b. stojící, nachýlený, položený
c. části uvolněné, části položené na zemi, části chybějící (krucifix)
d. stav umělého kamene – dobrý, počínající degradace, praskliny, ulomené části, odhalená výztuž, zcela zdevastovaný

3. Stav nápisové desky
a. materiál, medailony, fotografie
b. nepoškozená, prasklá, chybějící části, sejmutá a volně položená, rozbitá, čitelná, nečitelná, odstraněná

4. Stav nápisů
a. psané zlacené, stříbřené, ryté, tesané, broušené, pískované, reliéfní
b. stav dobrý, omšelé, torzální, nečitelné

5. Stav hrobové výbavy
a. lampy, vázy, kříže
b. je, chybí

6. Stav hrobové plochy
a. rovná, propadliny
b. zatravněná, hlína, štěrk, dlažba

7. Stav náhrobní desky
a. na rámku, bez rámku
b. nepoškozená, posunutá, prasklá, částečně rozbitá, propadlá, otevřená hrobka

8. Stav příslušenství
a. hrobový rám, ohrazení, sloupky, řetěz, mřížoví

9. Trvalý porost
a. udržovaný, přerostlý, zakrývající, poškozující

Výsledky kulturně historického průzkumu v části CV se vztahují pouze ke konkrétní osobě a zahrnují široký rozsah zjištěných životopisných údajů, působení a díla včetně fotodokumentace.

Návrh řešení obsahuje:

1. Zhodnocení celkového stavu na stupnici 1 – 5
2. Potřeba preventivní opravy, konzervace, restaurování
3. Doporučení: zachovat, pronajmout, zlikvidovat